Duše
Ach duše, ty má tulačko,
zas vydala ses na dalekou pouť,
poznávat světy nepoznané.
Ach duše ty němá trpitelko,
svázaná konvencemi, zákony a řády,
v pravidlech utápěná
nadechnout se zkoušíš.
Popusťte uzdu, ať se neudusím,
prožeňte vítr mozky hladovými,
proč hráz tu stavíte ze samých beden, jen chvilku jsem se zasnil,
jsem s vámi zabedněn.
Ach duše už se nevracej,
zůstaň si na dalekých toulkách,
přeji ti štěstí, v dobrém vzpomínej,
Sbohem
stále tvůj
zabedněnec bezduchej!